Dva odlišné toky energie. Lineární a chaotický. Střetávají se v jednom bodě. Návrh tuto tezi vyvrací. Svým charakterem formuje chaotický pohyb lidí. Odmítá střet. Vytvátří plynulý přechod mezi neuspořádaností a linearitou, typickou vlastností pohybu vlaku. Jednoduchá forma a pravdivá konstrukce podporuje základní atributy fungující železniční stanice tj. přehlednost, udržitelnost a bezkonfliktnost. Ona minimální forma, která je dotažena až na hranici možného, je nositelem charakteristického architektonického výrazu. Ve své podstatě aplikovatelného do různých míst s různými charaktery se stejnou měrou fungování v rámci kontextu místa.
Převažující lineární charakter samotné stanice byl přenesen i na nově navržené okolí. Pokračující přímý charakter jednotlivých funkčních celků dotváří celkový výraz. Jednotlivé linie (nástupiště, pruh zeleně, lineární sestava objektů) se propojují, navzájem posilují a vytvářejí jeden kompaktní silný celek. Tento svazek jednotlivých linií graduje v místě setkání – náměstí, novém lokálním centru.
